Jitrocel
Léčivé účinky jitrocele znali už antičtí lékaři, ale i mezi prostým lidem byl velice uznávaný už za dávných časů, kdy ještě všechno léčení obstarávaly porodní báby a babky kořenářky. Nespornou výhodou užívání jitrocele je jeho velmi dobrá snášenlivost. Nejsou popsány žádné nežádoucí účinky či nesnášenlivost s jinými léky a preparáty, díky tomu ho můžeme užívat dlouhodobě, pravidelně a bez obav. Některé zdroje pouze uvádějí, že v době těhotenství není vhodné jitrocel užívat ve vysokých dávkách či po dlouhou dobu. Záběr léčebných účinků této zelené rostlinky je tak velký, že si zaslouží podrobnější prozkoumání.
Patří do čeledi jitrocelovitých (Plantaginacea). Vyskytuje se jako divoce rostoucí rostlina v polních kulturách, ale vzhledem k velké spotřebě ve farmaceutickém průmyslu je i pěstován. Sbírají se listy. Listy obsahují tzv. irinoidní glykosidy, jejichž obsah se mění podle stáří rostliny. Dále obsahuje fenylethanoidy, slizy, flavonoidy, tříslové kyseliny, kumariny nebo i minerální látky jako je kyselina křemičitá, zinek a draslík. Vnitřně se používá ve formě nálevu. Jitrocel kopinatý se hlavně používá při kašli, katarech horních dýchacích a zánětlivých onemocněních dutiny ústní a hltanu. Zmírňuje totiž dráždění ke kašli, podporuje vykašlávání a uvolňuje hleny.
Je to dáno hlavně obsahem slizů. Slizy mají protektivní a sekretolytický účinek a mírní dráždění ke kašli. Další látky nazývané fenylpropanové kyseliny působí protizánětlivě. Jitrocel se dá používat i zevně k obkladům jako protizánětlivá látka při zánětlivých onemocněních kůže a při drobných poraněních (což je zapříčiněno mj. obsahem slizů, flavonoidů a iridoidních glykosidů). Nedoporučuje se však, protože je možná druhotná infekce. Mezi zmíněné iridoidní glykosidy patří i látka zvaná aukubin, která má výrazný antimikrobiální účinek, hlavně proti různým druhům rodu Staphylococcus.
Jitrocel má již od středověku pověst všeléku, lidově se mu také říkalo ranocel. Jeho čerstvá šťáva se používala zevně "na rány", tedy k vyčištění, zbavení hnisu a případně také k zástavě krvácení (řekněte mi matičko, co že rány svírá, po čem člověk těžce raněn, přece neumírá. ....... ). Dnes bychom asi šťávu vymačkanou z jitrocelového listu použili v přírodě k ošetření spáleniny, drobné ranky nebo otoku po bodnutí hmyzem. Je až obdivuhodné, jak účinný je právě při hojení vnějších ran, při včasném použití se výrazně snižuje riziko zanícení a urychluje se regenerace postižených tkání. Je dobré ho pužívat po celou dobu procesu hojení, nejen jako první pomoc. Velmi pozitivní účinky na kůži také zaznamenali lidé trpící různými lišeji a ekzémy, obklady z čerstvých listů omezují rozšiřování postižení a urychlují hojení postižené kůže.
List jitrocele je obsažen v celé čadě čajů v kombinaci s jinými rostlinami - mateřídouškou, proskurníkem, podbělem nebo lékořicí, ale není od věci si připravit čaj ze samotného jitrocele.
Jitrocel je doporučován i při chorobách dvanácterníku, žaludečních vředech a špatně fungujícím trávení, uplatní se i v kosmetice, jako složka pleťové vody.
Je zároveň účinný při trávících potížích. Je také výborným doplňkem při čistících kúrách, protože pomáhá odvádět škodlivé látky z těla a čistí krev, stejně jako spoustu tělesných orgánů, například ledviny a celé naše vylučovací ústrojí. Pomůže nám i s takovými nepříjemnostmi, jako je zánět močového měchýře a ledvin.
Nálev z jitrocele je účinný jako kloktadlo při zánětech ústní dutiny a dásní nebo na bolení v krku při zánětu mandlí. Úspěšně léčí i mnohé kožní problémy, poranění kůže a různé kožní nemoci. Do nálevu namočíme čisté plátno nebo gázu a přiložíme na postižené místo, což mohou být popáleniny, škrábnutí a říznutí, bodnutí hmyzem či jinak špatně se hojící a zanícená místa. Takový obklad pak necháme několik hodin působit, má hojivé a protizánětlivé účinky. Stejně jako obklad z čerstvého jitrocele.
Semeno jitrocele snižuje hladinu krevního cukru, léčí játra a žaludek a mírně upravuje peristaltiku tlustého střeva, čili působí mírně projímavě. V lékárnách je semeno jitrocele rovněž k dostání a předpokládá se, že jeho pravidelné užívání zlepší vaši kondici.
Z jitrocele se dále vyrábí celá řada oblíbených sirupů, kde se vyskytuje jitrocel samostatně nebo v kombinaci s ostatními látkami (echinacea, tymián atd.). Jitrocel se jako vychozí matečná tinktura užívá i v homeopatii. Při sbírání této rostliny je třeba míti na mysli možnost záměny. U nás se nejčastěji vyskytují další dva druhy jitrocele: jitrocel prostřední (Plantaginis media L.), vyznačující se eliptickými listy a bílými korunami s fialovými prašníky, a jitrocel větší (Plantaginis major L), který má široce vejčité listy a řídký klas květů, který je často delší než stvol. Oba tyto druhy mají nižší obsah účinných látek, a proto jsou farmaceuticky málo významné, v lidovém léčitelství se však občas používají.
Recepty:
Čaj proti kašli nebo zácpě
Proti kašli použijeme jednu lžíci sušených listů na sklenici vroucí vody. Louhujeme přikryté víčkem asi 5 minut. Pijeme teplý čaj. Proti zácpě louhujeme dvě jitrocele s větším množstvím semen. Ta obsahují sliz, který příznivě působí proti zácpě.
Smažený jitrocel
Svěží lístky dobře omyjeme, osušíme a obalíme v mouce a v těstíčku. Podáváme jako teplý moučník.
Tento produkt můžete zakoupit zde.