Lichořeřišnice
Lichořeřišnice je rostlinou, jejíž léčivé účinky jsou nanejvýš pozoruhodné. Je to přírodní antibiotikum, které nás mnohdy může ušetřit užívání syntetických preparátů. V některých případech ničí dokonce i zlatého stafylokoka!
Lichořeřišnice je jednoletá bylina, ale některé odrůdy jsou vytrvalé. Lodyhy jsou masité, poléhavé nebo popínavé, s dlouze řapíkatými listy a okrouhlou, dlanitě desetidílnou čepelí.
Dlouze stopkaté úžlabní květy jsou oranžově žluté s ohnivě červenými pruhy, jiné jsou špinavě žluté, výjimečně ohnivě červené. Plod je trojpouzdrá ledvinovitá tobolka. Kvete od června do prvních přízemních mrazíků, které rostlinu spálí.
Původně pochází z Jižní Ameriky - z Peru a Bolívie. V Evropě je známá od poloviny 17. století a u nás již jako hodně změněná letnička zdomácněla, ojediněle zplaňuje. Užívanou částí jsou zelená i sušená semena, květy, listy i čerstvá šťáva, která se vytlačí z lodyhy, semen a listů. Naťové části se sbírají po celou dobu vegetace, semena pak po dozrání v září nebo v říjnu. Rostlina je lahůdkovou zeleninou, syrové listy se přidávají do salátů. Zelená poupata a plody se nakládají jako falešné kapary (kaprlata) do kyselého nebo slaného nálevu. Mají chuť řeřichy, s mírně kyselou a trpkou příchutí. Květy zdobí lahůdkové mísy, někdy se i obalují v těstíčku a smaží jako delikatesa ve vybraných restauracích. Čaj je účinný proti bakteriální infekci močových cest.
Droga obsahuje isothyokyanát benzylnatý, glykosid glukotropeolin, silici, draslík, olej, bílkoviny a další látky, které se vylučují převážně močí a plícemi. Působí hlavně bakteriostaticky na stafylokoky, proteus vulgaris, escherichia coli, streptokoky, salmonely i další druhy bakterií. Isothyokyanát benzylnatý se řadí mezi antibiotika rostlinného původu.
Lichořeřišnice působí proti všem ze 46 kmenů bakterií Staphylococcus pyogenes aureus, které jsou častými původci zánětlivých onemocnění močových cest a ledvin. Někteří léčitelé a lékaři zaznamenali úspěchy použití lichořeřišnice i v boji s těžko vyléčitelným zlatým stafylokokem, který často odolává i jiným silným antibiotikům a ohrožuje zdraví nakažených i po mnoho let.
Hlavní účinek je v oblasti urogenitální, kde droga působí výrazně antibioticky. Podáváme-li léčivo čerstvé, je osvědčenou dávkou 30 až 40 g šťávy nebo 50 až 60 g salátu. Ve stavu sušeném volíme nálev nebo lihovodný roztok. Antibiotické substance se začnou vylučovat po 2-3 hodinách, vylučování dostoupí maxima za 4-10 hodin. Částečně se také vylučují i plícemi a tím příznivě ovlivňují infekční afekce dýchacích cest.
Lichořeřišnice je pokládána za jednu z hlavních bylin fytoterapeuta, ačkoli se na její léčivé účinky přišlo náhodou a všechny části rostliny mají léčivé vlastnosti.
Tato bylina však ničí nejen stafylokoky, působí i například proti salmonele nebo streptokokům. Její užívání nás může v mnoha případech ušetřit syntetických antibiotických preparátů, nebo významně podpořit a zkrátit léčbu nemoci.
Lichořeřišnici je vhodné aplikovat jak při výše zmíněných zánětech močových cest a ledvin, tak i například při zánětech dýchacích cest. Jejím včasným užíváním můžeme infekční nákazu zlikvidovat nebo omezit už v jejím začátku. Působí i jako prevence nebo je skvělá pro doléčení proběhlých zánětů s hrozbou recidivy.
Tato bylina se dříve často používala proti vypadávání vlasů a proti lupům, dodnes ji můžeme nalézt jako součást přírodních přípravků proti těmto potížím.
Čerstvá šťáva nebo obklady z rozdrcených listů mají dezinfekční účinek při aplikaci na poranění kůže, kde ničí případné mikroorganismy, které by mohly vést k zánětu.
Právě pro mimořádnou antibakteriální účinnost byliny, která spolehlivě funguje prakticky při jakémkoli ředění, je lichořeřišnice velice vděčnou drogou pro homeopatické zpracování. Výchozí surovinou může být kterákoli část rostliny, ale nejjednodušší výroba je ze semene. Přesušené a barevně stejné semeno se pomele na prášek a zpracovává se podle § 4 lihem 90% na esenci D0.
Ta se pak dále ředí až na potenci D12 lihem 40%. Nejčastěji se doporučuje potence D6, ve které je působení nejsilnější. Užívá se dávkování 3krát denně 10 kapek, po jídle, po dobu 2 měsíců, která by se měla dodržet, pro pravděpodobnou rezistenci bakterií.
Pro homeopatické zpracování může sloužit i nať a květy. Pak sbíráme nať v době květu, mezi dvanáctou a třináctou hodinou. Celou vlhkou nať s květy i plody rozmělníme (mixováním nebo mletím v mlýnku na maso, v mixéru, odšťavňovači) a šťávu zpracováváme podle § 2 lihem 70% na základní esenci D0. Tu pak ředíme lihem 30% až na potenci D9. Nejčastěji se užívá potence D4 při dávkování 3krát 9 kapek, před jídlem. Tinkturu také užíváme na podporu růstu vlasů a proti jejich vypadávání. Proti lupům se užívá potence D7. Tinktura se nanáší na pokožku vatou a poklepem se vtírá do pokožky hlavy.
Použití lichořeřišnice v kuchyni
Nespornou výhodou této rostliny je, že jak list, tak květ i plod (semeno) jsou v čerstvém stavu jedlé. Listy a květy jsou výborné například do salátu, mají zvláštní kořeněnou chuť, trochu připomínající křen nebo řeřichu. Čerstvé utržené listy omyjeme vodou a pokrájíme na tenčí plátky, květy můžeme do salátu přidávat celé, jsou chuťově méně výrazné. Lichořeřišnice dodá salátu opravdu jedinečnou chuť, kterou si mnozí rychle oblíbí. Výtečná je také např. ve vaječné nebo sýrové pomazánce.
Semena se dají v čerstvém stavu konzumovat přímo z rostliny, pokud by se nám zdála příliš pálivá, můžeme je také přidat do salátů nebo pokrájená např. do pomazánek, nebo na chléb s máslem. Mladší, nedozrálá semena lze též nakládat do octa a používat místo kapari.
Využívají se ale i čerstvé rostliny v našich kuchyních, například pro přípravu čerstvých salátů nebo se nakládají:
- saláty se připravují z mladých listů a výhonků lichořeřišnice (použití jako jiná salátová zelenina).
- nakládání nezralých semen a poupat do octových nálevů (pak chutnají a používají se jako nepravé kapary).
Semena lichořeřišnice vyséváme až do konce července na záhony, do truhlíků, větších květináčů nebo mís. Při teplotě nad 18 °C a ve vlhké půdě vyklíčí do tří týdnů. Semena dáváme do jamky po 2 - 4, pak jsou totiž rostliny hustší a více kvetou. Nejvíce kvetou v půdě normální, spíše chudší a vlhké, na slunném místě. Nehnojíme je, aby více kvetly.
Kromě lichořeřišnice větší (s léčivými účinky) se může pro zpestření balkonů pěstovat lichořeřišnice kanárská. Dobře se vede vzhůru i po opoře nebo po pergolách a tvoří krásnou barevnou stěnu. Další krásně a neobvykle zbarvenou s velkými květy a tmavě zelenými listy je lichořeřišnice peruánská.
Tento produkt můžete zakoupit zde.