Máta peprná
Máta je u nás jednou z nejčastěji pěstovaných bylinek. Pokud si jednou oblíbíte její chuť a vůni, je to nejspíš láska na celý život, nedá se jen tak něčím nahradit. O to lépe, že roste "jako z vody" a na pěstování je nenáročná.
Máta peprná se řadí do čeledi hluchavkovitých a patří k nejznámějším a nejrozšířenějším bylinkám v této čeledi. Rozlišujeme zhruba kolem patnácti druhů máty, avšak v České republice narazíme na mátu klasnatou (mentha spicata) a mátu vodní (mentha aquatica). Zkřížením těchto dvou druhů mát vznikla máta peprná (mentha piperita). Máta peprná je mrazuvzdorná bylinná trvalka, která se pěstuje po celém světě. Dorůstá do výšky až 80 centimetrů a neomezeně se rozrůstá do okolí. Čtyřhranná lodyha máty je lysá nebo má roztroušené jemné chloupky. Aromatické listy mají zelenou barvu s tmavohnědým nádechem a výraznou peprmintovou chuť i vůni. Tvar listů je úzce vejčitý až podlouhlý, špičatý, řapíkatý a zubatý. Máta kvete v červenci až září, kvítky mají fialovou barvu a chutnají jako peprmintový bonbón. Máta peprná obsahuje silice, ve kterých je přes 50% mentolu, pak estery s kyselinou octovou. Důležitou složkou jsou také třísloviny a hořčiny.
Původem máta peprná pochází z Anglie. V dnešní době neroste jen samovolně v přírodě, ale lidé si ji pěstují v zahradách, truhlících a květináčích. Dále se také pěstuje i ve většině evropských zemích na velkých plochách. Tato bylinka upřednostňuje lehčí humózní půdy s dostatkem vláhy a světla. Ze semen nevyrostou obvykle životaschopné rostlinky, proto je nejlepší ji množit kořenovými řízky a to nejlépe na jaře či na podzim. Další možností množení vzrostlých rostlin je rozdělením kořenů. Aby měly listy co nejlepší chuť, aroma a nejvyšší obsah silice, vysazujeme je na plné slunce a do dobře zavodněné a úrodné půdy. Jako léčivka se máta peprná sklízí v létě, nejlépe však již v květnu. Sbírají se listy nebo mladé kvetoucí vršky s listy za suchého počasí, nejlépe brzy po poledni, kdy je obsah silic nejvyšší. List nebo kvetoucí nať musíme rychle vysušit, aby neztratily barvu, to znamená aby nezhnědly.
Mít doma po ruce mátu, ať čerstvou, nebo sušenou, není vůbec k zahození. Její nejběžnější užití ve formě velmi lahodného čaje má dlouhou tradici, nejen díky chuti a vůni, ale i pro velice blahodárné účinky na naše tělo.
Využití
Máta peprná se využívá především v léčitelství. Může se používat nejen zevně, ale i vnitřně. Nesmíme zapomenout na bohaté využití máty v kuchyni.
Zevní použití máty
Hlavní složkou je mentol, který vyvolává pocit chladu a znecitlivuje, čímž se ztrácejí nepříjemné pocity jako svědění, mírná bolestivost i podráždění. Při vnějším použití je tedy výborná jako odvar na výplachy při bolestech zubů a dásní, přičemž zpříjemňuje a osvěžuje dech. Mentol bývá součástí protirevmatických a osvěžujících mastí a mazání, v kosmetice je nezbytnou surovinou pro výrobu zubních past, ústních vod a různých krémů. Máta je jednou z bylin, která uvolňuje nos při rýmě či nachlazení.
Vnitřní použití máty
Největší uplatnění při vnitřním užití máty je při všech druzích žaludečních potíží, mírní křeče a napětí svaloviny střevní stěny, zlepšuje žaludeční nevolnost při kocovině, zastavuje zvracení, léčí koliky a nemoci střev, pomáhá rozpouštět žlučové kameny. Máta působí proti nadýmání a má příznivý vliv na nervovou soustavu, neboť silice potlačuje citlivost nervových zakončení. Z máty se připravují různé čaje, které se pijí při nachlazení či chřipce. Mátový čaj je velmi vhodným doplňkem při nechutenství a poruchách trávení. Dobrá je kombinace máty s dalšími léčivkami (saturejka, rozmarýn, meduňka).
Použití máty v kuchyni
Silně aromatickou mátu kuchařky přidávají do různých moučníků. Používá se do velmi oblíbeného nápoje Mojito, který se dobře pije nejen v letních měsících. Máta je výborná při zdobení pokrmů, ať už pohárů, salátů či masa. Užívání máty je neškodné, můžeme ji pít dlouhodobě v čajových směsích, bez vedlejších účinků. Pokud však mátu pijeme samostatně, je dobré každých deset dní udělat týdenní pauzu.
Mátový čajMátový čaj povzbuzuje chuť k jídlu, je velmi vhodným doplňkem při nechutenství a poruchách trávení. Pokud si ho dáme po jídle, například když je nám těžko nebo se snad dostaví nafouknuté bříško, už za krátkou chvíli pocítíme příjemnou úlevu.
Máta celkově podporuje trávení a má uklidňující účinky na náš metabolismus, pomáhá proti bolestem trávicího traktu, vyhání duchy z bříška a podporuje tvorbu žluči.
Tento čaj je ale také velmi vhodný při nachlazení, chřipce a jiných chorobách dýchacích cest, protože má protizánětlivé a dezinfekční účinky a obsažený mentol usnadňuje dýchání. Proto jsou i inhalace mátového nálevu nebo éterického oleje velmi vhodným doplňkem v boji proti respiračním onemocněním.
Pití i inhalace mátového nálevu působí jako uklidňující prostředek při psychických výkyvech, stresu, bolestech hlavy a při nespavosti z pocitu napětí. Mátové silice nám dokáží občerstvit hlavu, zlepšit soustředění a zvednout náladu.
Pro své dezinfekční účinky je nálev účinný také při bolesti v krku jako kloktadlo, při zánětech v dutině ústní a zároveň nám příjemně osvěží dech. Je vhodné ho používat také ve formě obkladů na drobnější poranění kůže a kožní výražky pro urychlení hojení.
Recepty:
Mátový čaj
2 čajové lžičky sušené nebo 1 hrst čerstvé máty přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 5-10 min louhovat
Žaludeční čaj
Ingredience: 30 g puškvorce (oddenek), 10 g heřmánku (květ), 10 g kmínu (plod), 40 g máty peprné (list), 10 g pelyňku (nať).
Postup přípravy: 2 lžičky směsi na 1 l vody. Přelijeme vařící vodou a necháme 15 minut stát Užíváme 1 - 2 šálky denně.
Mojito
Ingredience: 4-5 cl bílého rumu, 8-12 čerstvých lístků máty, 1-2 lžičky cukru (nejlépe hnědého), ledová tříšť, sodová voda, limetková šťáva (popřípadě lze nahradit citronovou).
Postup přípravy: lístky máty a cukr lehce rozmačkáme ve sklenici, přidáme rum, limetkovou šťávu, ledovou tříšť, dolijeme sodovkou a přihodíme řez limetky nebo citronu.
Mátový sirup
Ingredience: 50 dkg čerstvé oprané natě máty, 0,5 litru vody, 1 větší citron bez jadérek na plátky (nebo lžička kyseliny citronové), 0,5 kg cukru.
Postup přípravy: nejdřív smícháme vodu s cukrem, uvedeme do varu a až začne směs houstnout, přidáme na menší kousky nařezanou mátovou nať a citron. Krátce povaříme, poté přiklopíme a za občasného zamíchání necháme 2 - 3 hodiny odstát. Poté přecedíme přes plátno, opět zahřejeme téměř k bodu varu a plníme do skleniček.
Mátové bonbony
Ingredience: 120g medu, 100g krystalového cukru, 2 lžíce velmi silného mátového čaje, šťáva z poloviny citrónu.
Postup přípravy: Med, krystalový cukr a citrónovou šťávu vaříme tak dlouho, až při zkoušce drátěným očkem získáme tzv. velkou perlu. To znamená, že kapka cukru s medem na talíři tvrdne. Přidáme 2 lžíce velmi silného mátového čaje nebo 2 lžíce mátové šťávy s lihem (1:1). Ještě chvíli povaříme a pak hmotu vylijeme na navlhčenou nebo namaštěnou desku, mokrým nebo namaštěným nožem krájíme na kostičky a po ztuhnutí ji ukládáme do sklenic pod víčko, aby nezvlhly.
Mátový likér
Ingredience: 2 hrsti máty čerstvě nasbírané, 80% čistého lihu, 1 litr destilované vody, 500g cukru.
Postup přípravy: Sbíráme mladé čerstvé mátové lístky, dobře je opereme a dáme do láhve se širokým hrdlem. Láhev dolijeme čistým lihem a necháme vyluhovat na teplém místě asi 2 týdny. Výluh přecedíme. Na 1 litr výluhu přidáváme 500g cukru rozvařeného ve vodě. Používáme destilovanou vodu. Likér necháme několik týdnů uležet.
Mátová omáčka
Ingredience: Hrst hrubě nasekaných mátových listů, 4 lžíce octa, 4 lžíce citrónové šťávy, šálek oleje, půl lžičky chilli nebo pálivé papriky, půl lžičky mletého pepře, 1 a 1 lžičky práškového cukru, sůl.
Postup přípravy: Ocet a citrónovou šťávu uvedeme do varu, do něj vhodíme mátu a odstavíme. Ostatní přísady rozmícháme v oleji, přelijeme k mátovému odvaru a necháme ustát přes noc. Druhý den scedíme. Mátová omáčka je vhodná ke skopovému, rybám, rýži a zelenině a patří k základním omáčkám indické kuchyně.
Tento produkt můžete zakoupit zde.