Dia - Bio - Racio - Bezlepek

Kde nás najdete?
Starostrašnická 38
Praha 10
Tel: 274 810 038
Otevírací doba

Kysané mléčné nápoje - Kefír

Mléčné kysané nápoje

Kefírem se obecně myslí nápoj, který je vyrobený kvašením pomocí kefírové kultury. Existují dva druhy kefírové kultury. Jeden druh žije a rozmnožuje se v mléce, má mazlavou gelovitou konzistenci bílé barvy (vypadá jako malé měkké růžičky květáku) a krmí se laktózou, zatímco „krystalky" toho druhého, žijícího ve sladké vodě, jsou pružné, průsvitné a křehké. Je to společenství různých druhů kvasinek a bakterií

Kefír je nejznámější alkoholicky kvašený a současně mléčně kysaný nápoj vyráběný z kravského mléka. Pochází ze Zakavkazí, rozšířil se však po celé Evropě a prodává se také v Česku. Připravuje se pomocí oživených kefírových zrn, která mají vzhled květáku a jejich podstatou je kasein a mikroflóra nebo ze sušené kultury nebo připraveného zákvasu. U kefírových zrn jde o symbiózu bakterií mléčného kvašení, a to streptokoků (Streptococcus lactis aj.) a laktobacilů (Lactobacillus lactis var. caucasicus, L. casei aj.), dále kvasinek (Kluyveromyces kefir, K. lactis a K. fragilis) a v malém množství i bakterií octového kvašení. Přesné složení kefíru je veriabilní a v různých státech odlišné. Kefír je lahodný osvěžující nápoj a nalezl širokého použití jako čistící a posilující prostředek. Co do léčebných účinků bylo prokázáno, že podporuje chuť k jídlu, odstraňuje různé zažívací potíže a příznivě podporuje činnost ledvin. Obnovuje činnost střevní flóry a tím zlepšuje příjem cenných látek, trávení, napomáhá detoxikaci organismu. Je lehce stravitelný. Dobře vychlazený čerstvý kefír má příjemně nakyslou, mírně štiplavou chuť a šumí. Obsahuje přibližně 1% kyseliny mléčné, 0,5% etanolu a 0,1% kysličníku uhličitého. Jogurt na rozdíl od kefíru obsahuje výhradně mléčné bakterie. Kefíru podobný mléčný kvašený nápoj tatarských národů, připravovaný z mléka klisen a oslic, se nazývá kumys. Všechny formy sladkého kravského mléka mají interakci se salicyláty. Mléčné produkty, k jejichž výrobě bylo použito kvasných nebo fermentačních procesů (sýry, tvarohy, jogurt, podmáslí, kefír, kyselé mléko atd.) tuto interakci nemají.

Odkud kefír pochází?

Kefírová kultura pochází jednak z Kavkazských hor a taky z opatství v Tibetu (tamní kefírová zrna nazývaná Tibetská houba jsou drobnější) a je snad 5000 let stará (kdo dnes zná přesné datum? a koho to vůbec zajímá? prostě je to hodně staré).

Co se Kavkazu týká, tak podle legendy daroval kefír příslušníkům ortodoxní církve Aláhův prorok, Mohamed. Kvůli pověře, že „Prorokova zrna" ztratí svoji moc a sílu, pokud by se ho zmocnili nevěřící, byl přísně střežen před cizinci a byl předáván z generace na generaci a pokládán za součást kmenového bohatství. Cizinci občas dostali ochutnat hotový nápoj, ale samotná kefírová kultura zůstávala tajemstvím. V devatenáctém století začali kefír zkoumat ruští doktoři a začali publikovat vědecké studie o pozitivních účincích kefíru. K získání kefírových zrn prý použili krásnou ženu, která měla obměkčit srdce kavkazského knížete a která po spoustě dobrodružství přivezla do Moskvy první hrnek chrchlíků.

Obyvatelé Kavkazu používali kefír pro uchování kozího, koňského nebo kravského mléka bez ledniček (mléko uchovávali v kožených vacích) a díky němu se dožívali extrémně vysokého věku (samozřejmě nejen díky němu – žili na čerstvém vzduchu, pili čistou vodu, měli dostatek pohybu, ..). Některé nemoci (jako tuberkulóza a rakovina) tam byly úplně neznámé.

Nápoj (ať už ten mléčný nebo vodní) zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech, odkyseluje organismus (i když je chuťově kyselý, vyvolává zásaditou reakci organismu), produkuje enzymy, které pomáhají uvolnit ve vodě nerozpustné látky, rozkládá těžce stravitelné látky (rozkládá například laktózu v mléce, a proto ti, pro koho je mléko těžce stravitelné, nemívají s mléčným kefírem problémy). V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry, stimuluje imunitní systém.

Co všechno si mužu pomocí kefíru léčit?

Nemoci nervů, vnitřní onemocnění, bronchiální katary, veškeré sklerózy, infarkt myokardu, onemocnění žlučníku, jater, ledvin, infekční žloutenka, žaludeční a střevní onemocnění, průjem, zácpa, nemoci krve, vyrážka, ekzémy, candida (kvasinky).

No a protože kefír zlepšuje imunitu a vitalitu organismu, tak se s jakoukoli chorobou lépe vypořádáme a spoustě nemocí se vyhneme. Navíc spousta chorob souvisí se špatným trávením a zácpami.

Jak často pít kefír a v jakém množství?

Nejlepší je pít kefír denně a to v takovém množství, jaké je ti příjemné. Někdo pije kefír před každým jídlem, někdo jiný hrnek kefíru ráno a hrnek kefíru před spaním. Pokud ho piješ před spaním, vypláchni si na závěr pusu nebo vyčisti zuby, protože některé bakterie v kefíru se kamarádí s kazy.

Také je vhodné jednou za čas na pár dnů vysadit.

Pokud s kefírem začínáte, raději zpočátku pijte menší množství (třeba několik lžiček), aby si tělo postupně zvyklo na některé pro něj neznámé bakterie a kvasinky. V opačném případě můžou nastat různé problémy typu průjem, vyrážka, bolení břicha, které ale po krátké době mizí. Dalším počátečním problémem bývá i proces detoxifikace organismu, který kefír ve tvém trávicím traktu může nastartovat a pokud se tvoje tělo rozhodne zbavit se jedů třeba přes kůži, pak tě asi nemine nějaká ošklivá vyrážka. Pokud ale vydržíte konzumovat kefír i nadále, časem se i těchto problémů zbavíte – čím víc kefíru pijete, tím se jich zbavíte rychleji, i když bouřlivěji. Hlavně se toho nezaleknete a nepřestávejte s kefírem úplně.

Kefír se ovšem dá nejen pít (a jíst), můžete s ním zevně potírat různé vyrážky a ekzémy.

Recept na vlastní kefír

Na dva hrnky kefíru potřebujete tyto suroviny: 4 1 – 2 polévkové lžíce kefírových zrn, 4 1/2 litru mléka

Postup:

Použijte sklenici (měla by být dost velká, aby zůstala část sklenice prázdná) s uzávěrem – ne kovovým, nemusí být těsný (čím těsnější, tím víc CO2 se ti v kefíru vytvoří), ale je dobré něčím nádobu pokrýt, aby do ní nepadaly nečistoty a nepřitahovalo to hmyz. Nalejte do ní mléko, přidejte tam chrchlíky a tak 12 až 24 hodin nechejte fermentovat v pokojové teplotě. Čím teplejší počasí, tím rychlejší fermentace. Mléko neohřívej, klidně použijte studené z lednice, kefír se nesmí vystavovat vysokým teplotám!

V průběhu zrání občas sklenicí zavrť, zatřepej, aby se ke kefírovým chrchlíkům dostalo nezpracované mléko – pokud necháš sklenici jen tak stát, může se ti výsledný nápoj rozdělit na syrovátku a zdrcnutý kefír, ale to nevadí, protože se to dá zpět rozmíchat.

Jak poznáte, že je kefír hotový? Když sklenicí zahýbáte tak, aby se obsah rozléval po stěnách, zůstane na stěně sklenice typický kefírový povlak, který když odtéká, vytváří taková jakoby říčná korýtka. Je hustší než mléko. Nebo uvidíte, jak je mléko rozdělené na syrovátku a sraženiny. Časem si určitě najdete svůj ideální způsob.

OK, kefír je hotový – má správnou konzistenci i vůni – tak co teď? Vezměte svůj kefírový cedník a proceďte obsah do nějaké jiné nádoby, ze které kefír buď hned zkonzumujte nebo ho dejte do lednice, kde vydrží prakticky neomezeně dlouho. Nejlépe se kefír přecedí, když napřed nádobou zatřepete, aby se obsah zhomogenizoval a chrchlíky nebyly usazené v mléčných sraženinách. Přeceděné kefírové chrchlíky dejte zpět do vypláchnuté sklenice a dejte jim čerstvé mléko. Můžete s nimi dát zpět do sklenice i trošku hotového kefíru – urychluje to růst i fermentaci.

Doporučuje se při přípravě nepoužívat kovové předměty (cedník, lžíce). Nevystavujte kefír vysokým teplotám a čisticím prostředkům.

Připrava kefiru II. - studena varianta

Pokud máte raději hustší kefír a nevadí Vám, že to bude trvat déle, můžete kefír fermentovat v lednici. Pomalejší fermentace vytváří hustější kefír, což spoustě lidí více vyhovuje.

Znamená to dát do sklenice stejné množství kefíráků a mlíka jako při normálním způsobu, ale potom ji strčit do lednice. Trvá to asi tak týden, než kefír dozraje.

Dale je možná kombinace obou metod – začít asi tak 12 hodin při pokojové teplotě, potom dát kefír do lednice a dokončit ho v chladu. Nebo naopak, začít v lednici a skončit při pokojové teplotě. Kefír je natolik přizpůsobivý, že zvládne různé druhy nakládání. Navíc takovými pokusy můžete najít variantu, která Vám chuťově nejvíc vyhovuje.

Skladování a sekundarní fermentace

Kefír skladujeme nejlépe ve skleněné nádobě s uzávěrem v lednici, kde vydrží i několik měsíců. Můžete to dělat tak, že z nádoby vždy odlejete porci kefíru pro svoji spotřebu a později doplníte nově vyrobeným kefírem. Čím déle necháte kefír v lednici, tím kyselejší a zralejší bude.

Pro ty, kdo jsou alergičtí na mléko kvůli laktóze se doporučuje upravit kefír ještě dál sekundární fermentací. Tento proces zredukuje obsah laktózy a je proto vhodný i pro ty, kdo kontrolují příjem cukrů a karbohydrátů. Metoda spočívá v tom, že slejeme čerstvý kefír (po 12 až 24 hodinách prvotní fermentace) do skleněné nebo plastové láhve ne do víc než 3/4 obsahu, uzavřeme těsným víčkem a necháme stát v pokojové teplotě. Čas od času lahví zatřeseme a uvolněním víčka vypustíme CO2 z láhve a zase zavřeme. Takto může kefír zůstat až týden v chladnějším klimatu a 2 až 3 dny v teplejších podmínkách. Opět můžeme z lahve ubírat kefír ke konzumování a nahrazovat čerstvým, ale po týdnu je třeba láhev vyprázdnit a vypláchnout.

Sekundární fermentací se také zvyšuje obsah vitamínů (hlavně kyselina listová) a kefír je potom kyselejší.

Co dělat s hotovým kefírem?

4 Tak, kefír se udělal a teď byste ho rádi konzumovali. Nejjednodušší je samozřejmě pít ho bez úprav. Nebo ještě lepší je vychladit si ho v lednici.

Kde všude kefír pomáhá?



Zakoupíte v našem obchodě




Tento produkt můžete zakoupit v naší kamenné prodejně.



Zpět

© 2015 Dia - Bio - Racio - Bezlepek | info(zavináč)dia-potraviny.cz