Dia - Bio - Racio - Bezlepek

Kde nás najdete?
Starostrašnická 38
Praha 10
Tel: 274 810 038
Otevírací doba

Bezlepkové logo

Co je bezlepková dieta?

Celiakální sprue neboli celiakie (také glutenová enteropatie, endemická sprue, primární malabsorpční syndrom, choroba Geeova-Herterova, Heubner-Herterova nemoc nebo nesnášenlivost lepku, odlišuj od alergie na lepek) je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené přecitlivělostí na lepek (neboli gluten), což je označení pro směs bílkovin obsaženou v mnoha druzích obilí. Nesnášenlivost přetrvává celoživotně, částečně geneticky determinována. V současnosti je tato choroba nevyléčitelná, při dodržování bezlepkové diety však vymizejí všechny její příznaky.

Průběh a příznaky

Pokud postižení konzumují potraviny obsahující gluten, vzniká zánět sliznice tenkého střeva a dochází k rozsáhlé zkáze epitelových buněk střeva. Kvůli tomu mohou být živiny pouze těžko vstřebávány a zůstávají nestrávené ve střevě. Symptomy jsou tomu odpovídající ztráty hmotnosti, průjem, dávení, nechutenství, únava, rozmrzelost, u dětí v neposlední řadě poruchy růstu. Neléčená celiakie především zvyšuje nebezpečí tzv. non-Hodgkinský lymfom (agresivní rakovina lymfatických žláz), pravděpodobně také rakoviny střeva. U 5-10 % pacientů se zároveň vyskytuje cukrovka. Jediná v dnešní době známá možnost léčby celiakie spočívá v dodržování bezlepkové diety. Bezlepková dieta je tedy součástí života a je nutné ji udělat co nejsnesitelnější.

Diagnóza

Diagnóza se provádí v prvním kroku zjištěním množství protilátek tkáňové transglutaminázy v krvi, rozhodující roli má však rozbor bioptického vzorku z lačníku (části tenkého střeva)."Zlatým standardem" v praxi bývá rozbor bioptického odběru z části tenkého střeva, která je blíže ústům, dvanáctníku. Odhaduje se, v Česku není diagnostikováno asi 85-90 % pacientů trpících celiakií.

Výskyt v populaci

Prevalence onemocnění v různých zemích výrazně kolísá. Kromě toho se údaje o výskytu liší podle toho, jestli je diagnóza stanovena teprve na základě klinických symptomů, nebo už podle orientačních testů. Při zohlednění pouze symptomatických případů dosahuje četnost od 1:10 000 v Dánsku a USA až po 1:3000 ve Švédsku a VB. Celosvětový průměr je zhruba 1:3350. Příliš časné přikrmování dětí nejspíš zvyšuje riziko onemocnění. U lidí trpících Downovým syndromem je onemocnění také běžnější.

Počet nemocných v České republice se odhaduje na asi 40-50 000 (četnost 1:200-250), z nichž je ale asi pouze 10-15 % vedeno v dispenzární péči (léčeno), u většiny nemocných nemoc není objevena (diagnostikována).

Počet nemocných je stanovován pouze podle dosavadního systému diagnostiky, tj. až se něco pokazí. Pokud by se prováděl celoplošný screening, jako je tomu u fenylketonurie, pak by počet celiaků prudce vzrostl. A nedá se plně vyloučit, že by mohla být až 3 procenta, tak jak je tomu v některých oblastech Severního Irska.

Symptomy

Klasické příznaky celiakie jsou vleklé průjmy, způsobené poruchami trávení, zčásti ovšem také celistvá a (kvůli poruše trávení tuků) lesklá stolice. Postižené děti nemají chuť k jídlu, často zvrací a nepřibírají na váze. Později může být také omezen růst. Děti bývají mrzuté a nápadnými znaky jsou tenké končetiny a vypouklé, nafouknuté bříško.

Od té doby, co byla do diagnostiky zahrnuto vyšetřování protilátek, pro celiakii specifických, se rozpoznávání nemoci zásadně změnilo. Lidé, u kterých byla celiakie rozpoznána např. v rámci rodinných prohlídek a kteří vykazují komplexní zakrňování klků, mohou mít pouze slabé, částečně také nespecifické příznaky. Skutečnost, že pouze část z nich vykazuje typické příznaky, vešla do literatury pod pojmem „špička ledovce". U nich se vyskytují bolesti břicha, paradoxně dokonce zácpy, oddálení růstu a u dětí oddálení puberty, snížení obsahu vápníku v kostech (kvůli omezenému vstřebávání vápníku), anémie (omezená resorpce železa), záněty kloubů, defekty zubní skloviny.

Intenzita reakce na gluten se odlišuje individuálně. U některých lidí se i požití většího množství potravin obsahujících gluten projeví jen málo. Na druhou stranu, u jiných celiaků se může požití glutenu projevit až nepřiměřenou reakcí.

Jako autoimunitní onemocnění je celiakie sdružená s jinými nemocemi, při nichž se imunitní systém brání látkám tělu vlastním. Nejčastější doprovodná nemoc je Diabetes mellitus I. typu. Asi 5-10 % celiaků trpí cukrovkou a naopak zhruba stejný podíl diabetiků celiakií. Stejně tak zánětlivé onemocnění štítné žlázy (Hashimoto-Thyreoiditis) se často vyskytuje zároveň s celiakií. Spíše u dospělých může dojít ke vzniku silně svědivé, puchýřkovité vyrážky (Dermatitis herpetiformis Duhring). Pouze 1/10 z nich má symptomy týkající se gastrointestinálního traktu.

Léčba

V současné době jediná jistá možnost, jak nemoc léčit, je dodržovat doživotní bezlepkovou dietu. Střevo se opět uzdraví a riziko dlouhodobých následků se sníží. Z jídelníčku se musí vyloučit všechny druhy obilí s vysokým obsahem lepku (pšenice, ječmen, žito a oves). Zvlášť u zpracovaných potravin a hotových výrobků je třeba dávat velký pozor, jestli nebyly použity žádné přísady obsahující lepek. Protože lepek bývá často používán jako emulgátor, k želírování a jako nositel aromatických látek, není to vždy na první pohled zřetelné.

Jako alternativa k obilninám obsahujícím lepek je povoleno používat proso, kukuřici, rýži, laskavec, pohanku, sojové boby, kaštany. Stejně tak je povolena zelenina včetně brambor, ovoce, maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Současný výzkum nové léčby celiakie je založen na enzymatické terapii. Nedávno se povedlo izolovat z klíčícího obilného zrna enzym, který umí lepek zpracovat. Jeho zlomky pak už nemohou být imunitním systémem rozpoznány a tím pádem nevedou ke vzniku zánětu. Úkolem je vyrobit pilulky, které by tento enzym obsahovaly. Postižený by si dal pilulku před jídlem nebo během něj a onen enzym by lepek obsažený v potravinách zneškodnil. Problém spočívá v rozdílu pH v žaludku a ve střevě. Rozhodující je také rychlost trávení lepku. Ten musí být před tím, než se dostane do střeva, kompletně rozložený, aby terapie byla dostatečně bezpečná.

Konzumace i pro bezlepkáře?

Bezlepkové potraviny může jíst i člověk netrpící tímto onemocněním. Bezlepkové potraviny neochuzují člověka o žádné důležité složky potravy. Chuť těchto potraviny je velice podobna standardním potravinám, jediný rozdíl je v tom, že neobsahují lepek a jsou vyrobeny z náhražek pšenice, ječmene, žita či ovsa.



Zdroje:
www.wikipedia.cz






Zpět

© 2015 Dia - Bio - Racio - Bezlepek | info(zavináč)dia-potraviny.cz