Rakytník
Rakytník je rozložitý keř se stříbřitými podlouhlými lístky a oranžovými bobulemi, který každodenně vídáme na ulici jako okrasný strom, obsahuje řadu látek, které významně a příznivě ovlivňují zdraví. Tento mohutný dvoudomý strom (existují odděleně exempláře samčí a samičí) začal díky intenzívní výsadbě – jako prvek zahradnické architektury – zplaňovat a být na některých místech obtížným plevelem. Stal se však základem pro šlechtění a selekci odrůd s různou velikostí, barvou, vůní, chutí a pevností plodů.
V lidovém léčitelství Sibiře, Mongolska i některých oblastí Číny byl rakytník znám již v dávné minulosti. Užíval se při léčbě plicních, zažívacích, jaterních i kloubních onemocnění, ale také v místní kosmetice. Pomáhal při zahlenění i zánětech plic, hojil sliznice, vředy žaludku i dvanáctníku, reguloval krevní oběh. Urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater. V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá i při kardiovaskulárních chorobách a intoxikacích.
Rakytník je jako léčivá rostlina využíván již od starověku. Botanický název Hippophae pochází z řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové dobře věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde tato dřevina rostla, dobře prospívala a jejich srst se nádherně leskla. Vojáci Alexandra Makedonského prý užívali různých částí rakytníku proti únavě.
Rakytník patří také mezi léčivé rostliny tradiční tibetské, indické a mongolské medicíny. V Indii je džem z rakytníkových plodů považován za prostředek proti chudokrevnosti a celkové ochablosti organizmu. Je významnou polyvitaminózní rostlinou. Jeho plod obsahuje vysokou koncentraci vitamínu C (až 1300mg ve 100g v závislosti na odrůdě a přírodních podmínkách), dále provitamín A, vitamíny B1, B2, B6, E, K1 a F. Další cennou složkou plodů jsou bioavonoidy (rutin, kvercetin, kemferol,) a katechiny. V dužnině plodů je obsažen olej, který obsahuje karotenoidy, vitamín E a řadu nenasycených mastných kyselin, kyselinu jablečnou, vinnou, třísloviny a pektin. Z minerálních látek je obsažen především hořčík, železo, síra, bór a titan.
Rakytník se vyznačuje biostimulačními účinky, výrazně aktivizuje imunitní systém a je velmi vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávících enzymů, stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh. Pomáhá proto při léčení plicních chorob, žaludečních vředů, kožních onemocněních a revmatizmu. Velké naděje dávají první pozitivní výsledky při léčbě rakoviny děložního krčku.
Při vnější aplikaci se osvědčil při popáleninách a omrzlinách. Odvar ze semen se používá jako projímadlo. Plody mají nakyslou chuť, konzumují se jako ovoce, a to buď čerstvé nebo přemrzlé. Většinou se zpracovávají na marmelády, protlaky nebo sirupy. Sušené plody jsou vhodné na přípravu osvěžujících čajů. Důležité přitom je, že i v těchto produktech zůstává zachován vysoký obsah vitamínu C.
Plody
Plody (Hippophaë fructus) se používají při hypovitaminóze a avitaminóze, jsou vhodné ke zlepšení zdravotního stavu u pacientů po infekčních chorobách i po chirurgických zákrocích. Mají baktericidní účinek vůči stafylokokům, bakteriím břišního tyfu, dyzentérie, salmonelózy, stimulují zažívání, zlepšují vylučování trávicích enzymů a žluči, zvyšují rezistenci vůči infekci, mají biostimulační účinek, neboť zvyšují počet erytrocytů, zlepšují kvalitu hemoglobinu i fosfolipidů a vedou ke vzrůstu koeficientu albumin/globulin. Bylo prokázáno, že při infekční hepatitidě se vlivem šťávy zmenšuje intenzita dystrofických a nekrotických procesů v jaterních buňkách.
Čerstvé plody a výrobky z nich se používají při všech druzích nachlazení, chřipkách, angínách, bolestech hlavy, při nemocích pohlavního ústrojí i zánětu močových cest, ale také při stresu, pracovní i sportovní zátěži, při nedostatku vitaminů a minerálů, hlavně na jaře a v zimě. Čaj z plodů se používá při léčení bolesti žaludku.
Šťáva se užívá spolu s dužninou jako podpůrný prostředek při snížené kyselosti žaludečních šťáv, hypokinezi žaludku a střev i při zácpě způsobené ochablostí zažívací soustavy. Používají se v prevenci při extrémních pracovních podmínkách jako polyvitaminózní prostředek. Sirupy a džusy jsou nedílnou součástí potravinových doplňků pro děti, řidiče, těžce pracující a sportovce, neboť zvyšují dlouhodobě výkonnost, při učení a řízení motorových vozidel zlepšují paměť a koncentraci myšlení.
V tibetské tradiční medicíně se používá k zastavení krvácení při poškození plic a k léčení narušených sliznic.
Olej
Rakytníkový olej (Hippophaë oleum) je unikátní přírodní látka, která z hlediska obsahu biologicky aktivních složek nemá sobě rovných mezi ostatními rostlinnými oleji, přitom nemá prakticky žádné vedlejší účinky. Zvyšuje odolnost organismu, doplňuje nedostatek vitaminů a minerálů v těle. Podle lékařské literatury olej snižuje bolest, regeneruje tkáně, sliznici trávicího a pohlavního ústrojí, léčí popáleniny, křečové žíly, žaludeční a střevní potíže.
Má unikátní skladbu vitaminů a biologicky aktivních látek pro léčbu kardiovaskulárních chorob, zvláště aterosklerózy i dystrofických procesů v myokardu. Celkově zlepšuje zdravotní stav, dochází k omezení stavů stenokardie i poruch vegetativně cévních, předchází zánětu žil, normalizuje se arteriální tlak.
Byl zjištěn baktericidní účinek na zlatého stafylokoka, hemolytického streptokoka a tyfu. Inhibuje sekreci žaludečních šťáv, léčí zánět jícnu, žaludeční a dvanáctníkové vředy i nemoci tlustého střeva. Zde se užívá čajová lžička oleje 3krát denně 30 minut před jídlem po dobu 14-21 dnů. U nemocí konečníku, např. u hemoroidů nebo erozních jizev se užívají čípky z rakytníkového oleje, a to 2krát denně ráno po vyprázdnění a na noc, a to po dobu asi 14 dnů. Jinou možností je vkládání tamponů nasycených rakytníkovým olejem do konečníku. Pozitivně působí i při rakovině zažívací soustavy, chorobách slinivky a také při průjmech. Při ozařování u rakoviny jícnu a žaludku užívá se 1 lžíce 2-3krát denně po dobu této terapie.
Regeneruje tkáně epitelu po termických a chemických poškozeních kůže, popáleninách nebo omrzlinách, léčí proleženiny. Zevně se užívá na téměř 20 druhů kožních chorob, zvláště uhrovitosti, různých ekzémů a opruzenin. Chrání biologické membrány před poškozením vlivem chemických látek. Patří mezi výborné léčebné prostředky zlepšující granulaci a epitelizaci tkání. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo při léčbě bércových vředů. Ve všech případech se na poškozené místo nanese rakytníkový olej a zaváže obvazem, který se mění každý den, a to až do doby, kdy dochází ke granulaci pokožky, ale také v preventivním natírání okolní zdravé tkáně při ozařování rakoviny.
Je efektivní v oftalmologii u trachomu a poranění rohovky a její destrukci, slouží pro urychlení léčení zánětu očí. Užívá se 2-3krát denně ve formě 10-20 % masti, nebo perorálně 1 ml oleje na 10 kg hmotnosti nemocného, ne více než 10 ml denně.
Využívá se i při zánětech horních cest dýchacích a hltanu, kdy se nejdříve odstraní slizovitý obal vatovým tamponem namočeným v rakytníkovém oleji. Následně se provádí inhalace rakytníkovým olejem 15 minut každý den, a to po dobu 8-10 dnů. Jinou možností je pravidelný výplach dutin.
Význam má i v gynekologii, kde se při netypickém epitelu a erozi hrdla děložního do pochvy (po předchozím očištění a navlhčení) zavádí tampon namočený v rakytníkovém oleji, a to na 12-14 hodin po dobu 2-3 týdnů.
Působí jako biogenní stimulátor se schopností tlumit bolest stejně jako analgetika. Urychluje růst vlasů, zlepšuje stav organismu v jarním a zimním období, kdy je hypovitaminóza a avitaminóza velmi rozšířená. Semena slouží jako projímadlo, olej jako náhražka rybího tuku.
Recept:
Jogurt s rakytníkem a medem
Ingredience: 2 plátkové čiré želatiny, 2 žloutky, 2 lžíce medu, 1 balení vanilkového cukru, 100 ml rakytníkové šťávy, 500 g smetanového jogurtu, šťáva z 1/2 limety, 2 lžičky sekaných pistácií, 4 plátky limety
Postup připravy:
1. Želatinu dáme nabobtnat do studené vody. Ze žloutků, medu, vanilkového cukru a rakytnikové šťávy ušleháme pěnu. Lehce vmícháme smetanový jogurt.
2. Vymačkanou želatinu dáme do nádobky s limetovou šťávou a ohříváme, dokud se nerozpustí. Přimícháme 2 lžíce jogurtové pěny a vše vmícháme zpět do jogurtové pěny. Chladíme, až krém začne želírovat.
3. Krém naplníme do stříkacího kornoutu s hvězdicovou trubičkou a ozdobně navršíme do pohárů. Dáme zhruba na 3 hodiny ztuhnout do chladničky.
4. Před podáváním posypeme sekanými pistáciemi a na okraj pohárů zavěsíme plátek limety.
Vrstvený koláč
Ingredience: 250 g másla, 200 g jemného krystalového cukru, 1 vanilkový cukr, 4 vejce, 125 g mouky polohrubé, 125 g maizeny, 1 prášek do pečiva, 1 PL rumu.
Postup připravy:
Vrstvy: 1. vrstva 50 g oloupaných mletých mandlí, 1-2 PL pomerančového likéru, 2. vrstva 25 g na hrubo nastrouhané čokolády 1 PL kakaa 2 PL cukru 1 PL mléka, 3. vrstva 50 g mletých lístkových ořechů, špetka skořice, 1 PL rumu, 4. vrstva 30 g oranžátu 1 PL koňaku
Rozpustíme máslo a necháme zchladnout. Zchladlé máslo v misce rozšleháme. Přidáme cukr, vanilku a sůl. Do vyšlehané máslové hmoty přidáváme za stáleho šlehání vejce, jedno po druhém. Nakonec vmícháme mouku s práškem do pečiva a maizenou. Těsto rozdělíme na 4 díly. Do každého dílu přidáme ingredience vrstev. Dortovou formu, nebo chlebíčkovou formu vyložíme pečícím papírem a naplníme prvním těstem. Na těsto naklademe lžící kopečky druhé vrstvy a rozetřeme. Postupujeme stejně, až do poslední vrstvy. Pečeme při 180°C v rozehřáté troubě asi 70 minut. Vrstvy si může každý podle chuti i jinak udělat. Dobrá je jedna vrstva s nutellou, jedna obarvená na žluto, já jsem obarvila rakytníkovou šťávou, poslední vrstva s nakrájeným marcipánem v čokoládě, možná by šly i čokoládové banánky - 50 g stačí místo marcipánu, nemusí se dávat alkohol. Kdo přidá marzipán, může ubrat cukr do těsta. Můžete polít čokoládovou nebo jinou polevou. Koláč vypadá zajímavě.
Tento produkt můžete zakoupit zde.