Rýže

Pole rýže Rýže je jednoletá, asi 1 až 2 metry vysoká bylina s dlouhými úzkými listy. Květenství této byliny mohou být velká 30 až 50 cm. Jednotlivé kultivary rýže se liší především místem původu. Existují rýže kalifornské, čínské, italské, indické, thajské, japonské, pákistánské, filipínské a mnoho jiných. Tyto rostliny poskytují lidem, kteří jedí jejich semena, vysoký příjem uhlohydrátů, ze kterých naše tělo získává energii.

Rýže se pravděpodobně začala pěstovat na území dnešního Thajska a to již okolo 4000 let před naším letopočtem. Odtud se pěstování rýže naučili i obyvatelé Číny a Indie. Do západní Asie a Řecka přivezli rýži vojska Alexandra Velikého v době okolo 300 let před naším letopočtem. Za dob Římského impéria se pak Rýže pěstovala okolo celého Středozemního moře, v jižní Evropě, jižní Africe a v Egyptě. Výnosy těchto rýžových plantáží však nikdy nebyly tak vysoké, jako na plantážích v Číně nebo Indii.

Klasická rýžová pole, jak je dnes známe, vymysleli v Číně. Uměle vyrobené vodní nádrže jsou zavlažovány mnohdy unikátním zavlažovacím systémem. Voda při pěstování rýže je tak využívána ze 100 procent a navíc působí jako pesticid, protože nedovoluje růst plevele v těsné blízkosti rostlinek rýže, a proto jsou rostliny rýže silné a zdravé.

V 16.století evropští osadníci přivezli rýži do Severní Ameriky. Pěstování rýže se pak v Americe rozmohlo nejvíce na území Kalifornie. Rýži sebou přivezli rovněž afričtí otroci a rýže se šířila do všech vhodných částí Ameriky, kde podnebí vyhovovalo jejímu pěstování. Po občanské válce v 18.století se rýže pěstuje již také ve státech Luisiana, Mississippi a Texasu. I přesto, že se pěstování rýže tolik rozmohlo, zůstali evropané i američané u tradičních potravin jako jsou těstoviny a chléb. Rýže se stále v největším množství konzumovala v Asii a jižní Africe.

Dnes patří rýže k jedněm z nejlevnějších a nejrozšířenějších potravin. Kromě surové rýže dnes na trhu můžeme nalézt různé rýžové výrobky. Rýžový chléb, rýžové pečivo neboli rýžové ovoce, známé spíše jako japonská nebo čínská směs, rýžové nudle, rýžový papír, saké (rýžové víno), arrak (pálenka z rýže), raciolky a podobně.

Vaříme rýži

Rýži můžeme vařit, napařovat a tím ji změkčit, aby byla lehce poživatelná a chutná. Takto upravenou rýži můžeme jíst samostatně a nebo dále upravovat. Nejčastěji rýži jíme s omáčkami, zeleninou a nebo například jako rýžové pudinky. Rýži můžeme rozdrtit v prach a použít k výrobě rýžových nudlí.

Druhy rýže

Základní dělení rýže

Rod rýže se dá rozdělit na rýži setou a rýži horskou. Rýže setá je logicky nejrozšířenější, ale je náročná na zavlažování. Nejkvalitnější odrůdy jsou vhodné pro vaření a obsahují vysoký podíl škrobu. Oproti tomu horská rýže není tak náročná na zavlažování a mnohde se pěstuje bez závlahy. Výnosy tohoto druhu jsou však nižší a zrno není tak kvalitní.

Dělení rýže podle zrna

Zrno rýže je tvarované velmi různě. Jsou zrna podlouhlá, oválná až kulatá, krátká a dlouhá. Od tvarů pak plynou názvy odrůd: dlouhozrnná, krátkozrnná, kulatozrnná.

V dnešní době se však klade velký důraz na značku a kvalitu. Proto si zde uvedeme několik nejznámějších a nejlepších odrůd, se kterými se poměrně běžně setkáme v našich obchodech.

Rýže Basmati, tato "princezna mezi rýžemi", jak se jí říká, se používá v typických indických jídlech. Je to dlouhozrnná rýže s velice výraznou vůní. Roste kromě Indie také v Pákistánu a Íránu, kde vždy jeden rok "stárne", aby se rozvinula její plná vůně s oříškovým nádechem.

Rýže Arborio, kulatozrnná, perličkovitá rýže, která po uvaření vytváří krémovitou hmotu. Je to tím, že velmi hojně vstřebává vodu. Z této rýže připravují Italové svá pověstná rizota. Tato rýže se pěstuje především v Itálii. Na její uvaření budete potřebovat 18 minut a rýže bude napovrch jemná a uprostřed pevná - al dente.

Rýže Jasmínová je velice podobná rýži basmati, ale má velice lepivou strukturu. Tato voňavá rýže se používá nejčastěji v čínské kuchyni a pěstuje se v Thajsku. Kromě toho, že má žlutohnědou barvu a ovesnou vůni, snižuje hladinu cholesterolu.

Rýže divoká - planá to jsou ve skutečnosti semena severoamerické vodní trávy. Její zrna jsou dlouhá a tmavá. Obsahuje vysoké množství vitamínu B a používá se do salátů ve směsi s basmati.

Bhútánská rudá rýže je starověká krátkozrnná rýže pěstovaná ve vysoké nadmořské výšce v himalájském pohoří na území Bhútánu. Rýžová pole jsou zde zavlažována tisíc let starým viaduktem, který přepravuje kvalitní vodu bohatou na stopové prvky. Tato rýže má příjemnou ořechovou vůni, jemnou texturu a červenohnědou barvu.

Rýže Carnaroli, řekneme-li slovo rizoto, většinu z nás napadne rýže Arborio. Existuje však druh rýže, který podobně jako Arborio dobře vstřebává vodu a je tedy vhodný pro přípravu al-dente rizot. Ano, právě rýže Carnaroli může Arboriu směle konkurovat. Tato krátkozrnná rýže se pěstuje také v Itálii, je bílá, baculatá a při vaření ještě více zbuclatí.

Proč je rýže tolik ceněna?

Rýže je lehce stravitelná, nepůsobí plynatost a je tudíž vhodná pro výživu dětí, starých lidí a pro lidi s žaludeční, žlučníkovou či pooperační dietou.
Rýže neobsahuje cholesterol.
Rýže neobsahuje lepek (gluten) a proto je vhodnou potravinou pro lidi s alergií na lepek (celiakií).
Hrnek uvařené rýže obsahuje pouze 150 kalorií.
Díky obsahu minerálních látek a vitamínů je hnědá rýže ideální potravinou pro zdravé vlasy, nehty, kůži a kosti.
Rýže je bohatá na slizotvorné substance, což má význam pro léčbu zažívacích potíží a střevních onemocnění.
"Rýžový sliz" pomáhá zmírnit průjem. K tomu účelu je vhodné uvařit 25 g rýže v 1 litru vody.
Konzumování rýže zlepšuje stav kůže při lupence.
Rýže obsahuje 8 esenciálních aminokyselin. Pokud uvaříme rýži s luštěninami (např. čočkou, hrachem či sójou), získáme plnohodnotný zdroj bílkovin.
Rýže podporuje vylučování vody a zplodin metabolismu přes ledviny.
Škrob v bílé i hnědé rýži se tráví a absorbuje pomalu a při tom trvale uvolňuje do krve glukózu, což pomáhá kontrolovat hladinu krevního cukru. To je výhodné u lidí trpících cukrovkou či hypoglykemií (sníženou hladinou krevního cukru).
Rýže pomáhá snižovat riziko rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty.
Konzumace rýže snižuje krevní tlak.
Vývar z rýže pomáhá při vysokých teplotách a zánětech.
Působí preventivně i léčebně proti ledvinovým kamenům kalciového typu.
Podle makrobiotiky patří hnědá rýže mezi energeticky vyrovnané potraviny, tudíž není ani extrémně stahující či rozpínavá.

Tento produkt můžete zakoupit zde.