Šalvěj
Šalvěj nebyla ještě donedávna příliš známou bylinkou. Či přesněji řečeno, byla jakousi zapomenutou bylinkou našich babiček. Ty znaly velmi dobře tuto vonnou bylinku z čeledi hluchavkovitých. Lidový název této rostliny je babské ucho, koníčky či smrtky a dnes šalvěj prožívá takovou malou renesanci, alespoň co se kuchyně týká. Nejznámější je jako léčivka a koření, ale je též vynikající medonosnou a okrasnou rostlinou. Prostě voňavá a nadmíru užitečná ozdoba každé zahrádky či balkonového truhlíku.
Víceletá bylina dorůstající výšky až 1 metr s lodyhou vzpřímenou a málo větvenou. Vstřícné listy mají vejčitý tvar a pilovité okraje, bývají až 15cm velké. Namodralé 15mm dlouhé květy kvetoucí v prosinci jsou sestaveny v chudých lichopřeslenech dlouhých 40cm. Uvnitř pyskaté koruny mají pouze dvě tyčinky, jen jeden prašník je však plodný. Plodem jsou vejcovité hladké tvrdky.
Pěstuje se nejčastěji jako léčivka či koření. A to jak na zahrádce, tak v květináči za oknem, kde ale dorůstá výrazně menších rozměrů. Léčivou částí jsou listy nebo nať bez dřevnatých dolních částí neolištěných stonků. Většina koření dováženého k nám pochází právě ze středomořských oblastí z přírodních stanovišť. Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené, plstnaté a budí dojem, že se "lepí" k sobě. Chuť je příjemně aromatická, výrazná a nahořklá a stahující. Obsahuje různé silice, nejznámější je asi kafr, kterého obsahuje až patnáct procent. Dále cineol, tujon a další. Dále obsahuje hořčiny a třísloviny, saponiny, látky s hormonálním účinkem, glykosid, vitamín C, karotenoidy, pryskyřice, minerální látky a mnoho dalších.
Šalvěj je možné sbírat po celou dobu vrcholu její vegetace, tedy během celého léta. Sklízet můžeme listy, nebo také celé vršky výhonů, čímž zároveň podpoříme košatění a bohatost rostliny. Rozrostlý keřík nám tak zajistí ještě větší zdroj svého voňavého pokladu. Nasbírané listy a vršky výhonů sušíme v tenké vrstvě v dobře větrané místnosti, mimo dosah slunečních paprsků. Pokud ji budeme sušit s využitím tepelného zdroje, teplota by neměla přesáhnout 30°C. Sušenou drogu pak používáme na výrobu čaje a nálevu, nebo jako koření.
Šalvěj ale můžeme i zmrazit čerstvou, stejně jako jiné bylinky používané jako koření do jídla. K tomu se nejlépe hodí klasická forma na tvoření ledu. Do každé vaničky ve formě vložíme nakrájené nebo nasekané listy šalvěje, dolijeme vodou a dáme zmrazit. Tyto bylinkové kostky lze používat při úpravě masa, do polévek a jiných jídel, mají velkou kořenící, peprnou a aromatickou sílu.
V přírodním léčitelství je šalvěj známá svými dezinfekčními, antibakteriálními a antivirózními účinky. Pokud nás přepadne rýma, kašel, nachlazení, chřipka, angína a jiné nemoci dýchacích cest, čaj ze šalvěje nám může být velkým pomocníkem a výrazně podpoří naše tělo v boji proti vetřelcům. Nálev ze šalvěje je výborný jako kloktadlo při bolesti v krku nebo při zánětlivých onemocněních a krvácení dásní.
Tato bylinka má také velice blahodárné účinky na naše trávení. Pomáhá proti plynatosti, stimuluje trávení a funkci žlučníku. Je známým a fungujícím urychlovačem léčení žaludečních a střevních katarů a otrav jídlem.
Látky, v šalvěji obsažené, velmi úspěšně zabírají v boji proti nadměrnému pocení. K tomu je nejvhodnější nálev, který užíváme v době potřeby jako čaj. Ten má i celkově uklidňující účinky na náš organismus, například při nervovém vypětí, stresu a nespavosti. Při střídmém užívání má vůbec velmi kladný vliv na naši "centrálu". Skupina britských vědců nedávno zjistila, že užívání oleje s výtažky šalvěje, výrazně zlepšuje krátkodobou paměť, což by se náramně mohlo hodit například studentům.
Jistě zajímavá informace pro kojící maminky - látky obsažené v šalvěji snižují tvorbu mateřského mléka, čehož se dá využít, pokud chceme kojení ukončit, ale naopak pokud chceme v kojení pokračovat, neměli bychom šalvěj v této době vnitřně užívat vůbec. Těhulky by se vnitřnímu užívání šalvěje měly také raději vyhnout. Vnější aplikace však neuškodí.
Poměrně silné dezinfekční, protiplísňové a protizánětlivé účinky šalvěje mají své uplatnění i při zevním použití.
Rozmačkaný list se hodí jako první pomoc při kousnutí hmyzem nebo při menším poranění kůže, kdy nám ono místo vydezinfikuje a uklidní, ale i při následném používání urychlí jeho hojení. Nálev použitý ve formě koupele nebo obkladu léčí různé mykotické potíže a plísňová onemocnění kůže.
Pro své stahující a dezinfekční schopnosti má šalvěj široké využití i v kosmetice. Nálev používaný na závěrečné oplachování hlavy dokáže potlačit nebo i vyléčit tvoření lupů na pokožce hlavy. Používaný jako pleťová voda nám může být nápomocný i při problematické pleti a léčbě akné. Výtažky ze šalvěje se přidávají do ústních vod a past na zuby, podporují léčbu zánětů v ústní dutině a zároveň potlačují nepříjemný zápach z úst. Stejnou službu nám poskytne i obyčejné žvýkání čerstvého listu nebo kloktání nálevu.
Šalvěj se používá jako koření od nepaměti, a to na úpravu jehněčího a telecího masa, divočiny, do různých nádivek, sekaných a k ochucení mletého masa. Často ji najdeme jako jednu z přísad kořenících směsí na ryby a jiných masových i zeleninových jídel a bylinkových směsí na grilování. Uplatníme ji i pro výrobu bylinkových octů, olejů a másel. Protože má velmi výraznou chuť a vůni, k celkem výraznému efektu nám postačí už malé množství.
Patří mezi nedráždivé a zdravé koření, pokud se dodržuje rozumné dávkování. Tujon, obsažený v silice, však může být při dlouhodobém podávání nebo ve velkých dávkách jedovatý. A šalvěj se též nedoporučuje těhotným ženám, neboť může vyvolat stahy dělohy a vhodná není ani pro kojící ženy, protože snižuje tvorbu mléka. Při dlouhotrvajícím užívání šalvěje hrozí střevní poruchy.
Chuť a vůně je velmi výrazná a tak se to nesmí přehánět. Na jednu porci 1-2 lístky šalvěje čerstvé nebo špetka sušené.
Přídavek šalvěje je vhodný do sýrových pomazánek (například do nivové), do míchaných vajíček, do těstovin. Hodí se k cuketám, rajčatům i do polévek (například do cibulové).
Její silný desinfekční účinek byl hojně v dřívějších dobách využíván. Známé je pálení šalvěje nebo vaření ve vodě, aby se vzduch v místnosti zbavil nežádoucích příměsí. Sušené lístky se vkládali mezi prádlo proti molům a i dnes mají protokolové přípravky šalvějovou vůni.
Za zmínku stojí ještě šalvějový med, který je velmi ceněný, má světle žlutou barvu, je voňavý a trvá dlouhou dobu, než zkrystalizuje.
Recepty:
Šalvějový čaj
Ingredience: 1 vrchovatá čajová lžička sušené drogy na 0,25 l horké vody (1 hrnek)
Postup připravy: Šalvěj necháme asi 5 minut vyluhovat a pijeme po doušcích (pro vnější aplikaci je možné použít poměrově větší množství sušené šalvěje).
Paštika z lískových ořechů a šalvěje
Ingredience: 150 g lískových ořechů, 50 g sezamových semínek, 225 g žervé, 2 stroužky prolisovaného česneku, 1/3 lžičky soli, 1/3 lžičky pepře, 1 lžíce nasekané šalvěje, 2 lžíce olivového oleje, asi 4 lžíce mléka
Postup připravy: Troubu zahřejte na 180 °C. Na jeden plech dejte lískové ořechy a na druhý plech sezamová semínka. Zvolna je v troubě pražte 10-15 minut. Když ořechy vychladnou, oloupejte je. Promíchejte ořechy se semínky a rozdrťte je. Polovinu ořechů a semínek můžete rozdrtit na jemno a druhou polovinu na hrubo, nebudete mít paštiku na jemno. V misce utřete žervé, česnek, sůl, pepř, šalvěj, olej. Přimíchejte lískovou a sezamovou směs, přilejte mléko, abyste získali polotekutou konzistenci. Lískové ořechy absorbují část tekutiny. Podávejte vychlazené ve formičkách na sýrové bochníčky, případně na listech hlávkového salátu s topinkami..
Šalvějové kuře
Ingredience: 2 vykostěná stehna, olej, sůl, 1 lžička cukru, 1-2 lžičky sušené šalvěje, 1 lžička oregána, 3 stroužky česneku, 1 lžička cukru, sůl
Postup připravy: Vykostěné kuře nakrájíme na 2-3 cm dlouhé proužky, dáme do misky, přidáme trochu oleje, přidáme šalvěj a oregano, promícháme. Necháme asi hodinku v ledničce uležet. Pánev wok zahřejeme, přidáme olej, česnek nakrájený na plátky a lehce orestujeme. Poté přidáme naložené kuřecí proužky, osolíme, přidáme cukr a orestujeme. Podáváme s hranolkami.
Tento produkt můžete zakoupit zde.